Měření tvrdosti patří mezi základní materiálové zkoušky v technické praxi, protože tvrdost materiálu je úzce svázána s dalšími mechanickými vlastnostmi jako je pevnost v tahu, otěruvzdornost, křehkost apod. Přímé zkoušky tvrdosti popisují mezinárodní normy zejména EN 6506 zkouška dle Brinella, 6507 zkouška dle Vickerse a 6508 zkouška dle Rockwella. Nejběžnější provozní zkoušky tvrdosti přenosnými tvrdoměry jsou Leebova zkouška tvrdosti a UCI metoda. Pro měření tvrdosti plastů se používá zkouška Shore. Platí obecná zásada - pokud můžeme přinést vzorek k tvrdoměru použijeme stacionární tvrdoměr a pokud je díl velký nebo těžký použijeme přenosný tvrdoměr.
|
|